Slepá mapa

Už jako dítě byla neposedná a ráda se toulala. Touhu vyrazit do světa jen s batohem si přenesla i do dospělosti, a tak na vysoké škole odjela do Skotska, které si okamžitě zamilovala. Jak postupně sbírala zkušenosti, sílilo i volání její duše, jemuž se rozhodla poddat. Sebrala odvahu, po mnoha letech korporátní práce dala výpověď a vyrazila na dálkový trail GR 11 napříč Pyrenejemi. Tam Martina Merisi začala nacházet své skutečné já. Cesta divočinou, dlouhá zhruba 840 kilometrů, vystudované historičce nakonec obrátila život vzhůru nohama. O transformujících zážitcích hovoří česká cestovatelka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už v dětství ho fascinovali dobrodruzi typu Indiany Jonese či Lary Croft. Během studia hydrobiologie začalo být evidentní, že svoji budoucnost nevidí v laboratoři, ale spíše v terénu. Výpravy ho zavedly třeba na nejhezčí ostrovy Atlantiku či do Amazonie, na expedice vyrazil také s předními českými horolezci. I proto patří Petr Jan Juračka mezi nejvýraznější tuzemské popularizátory vědy, fotografy a cestovatele. Nebojí se jít na hranu a realizovat ty nejdivočejší nápady; dobrodružná je v jeho provedení koneckonců i jízda na kole. O svých plánech i snech hovoří Juračka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. I po půl roce celý zážitek ještě zpracovává, zároveň si už stanovila novou metu, kterou je let do vesmíru. Co se během dvou dekád na cestách naučila? A co musela kvůli svému snu oželet? O tom vypraví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se nakonec rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi a tyrkysovým mořem, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je produkcí tohoto alkoholu proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

„Jsem člověk, který nezdravě riskuje,“ říká o sobě cestovatelka Michaela Hrdá. Naráží přitom na skutečnost, že se za svou dosavadní dráhu světoběžnice dostala do řady krajních situací; někdy jim prý šla sama tak trochu naproti. Přičítá to ADHD, kvůli němuž nepociťuje strach jako jiní lidé. V zahraničí už zažila několik loupežných přepadení, strženou lavinu, o ztracených zavazadlech nemluvě. Své často adrenalinové zážitky i přešlapy se proto rozhodla shrnout v knize Průsery na cestách a jak je přežít. Nejen na ni přišla řeč v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Původně jel do Chile pracovat jen na několik měsíců. Nakonec strávil zoolog Vít Lukáš v jedné z nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky rovných deset let. Stál u založení přírodovědecké stanice, účastnil se mezinárodních projektů v Amazonii, učil na dvou univerzitách, zažil ovšem i mnoho nečekaných situací, včetně útoku injekční stříkačkou. Pobyt si ale nenechal zkazit a na Chile a jeho obyvatele i po mnoha letech od návratu do vlasti vzpomíná s láskou. O svých deseti letech na opačné straně planety vypráví Lukáš v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Někdo míří do zahraničí kvůli významným památkám, jiného láká divoká příroda. Tomáše Šapovalova a Jaroslava Bouzka spojila láska k jídlu, a to natolik, že se rozhodli společně mapovat národní pokrmy cizích zemí. Na vybraných specialitách už hodovali třeba v Estonsku, Nizozemsku, Polsku či Japonsku, své poznatky pak zájemcům zprostředkovávají skrze vlastní pořad i knihy, a to pod výmluvnou přezdívkou Jedlíci na cestách. O tom, která kuchyně je nejvíc překvapila a jak oproti zahraničí obstojí česká gastronomie, hovoří kamarádi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nový Zéland bývá mezi cestovateli považován za jedno z nejhezčích míst světa. Pro svou přírodní rozmanitost láká množství turistů, kteří si Aotearou, zemi dlouhého bílého oblaku, často až příliš idealizují. Alespoň si to myslí Petr Klouček, který se do ostrovního státu před třemi lety přestěhoval za prací. Nový Zéland je podle něj poměrně specifický a za ráj na zemi by ho úplně neoznačil, i když mu je v mnoha ohledech sympatický pohodový přístup tamních obyvatel k životu. O svých zkušenost z opačné strany planety hovoří Klouček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Během dovolené jsou vždy po ruce. Lidem pomáhají řešit nejrůznější problémy, včetně nefungující klimatizace či nevyhovujícího výhledu z okna, mnohdy se ale musejí zabývat i potížemi choulostivějšího charakteru. Telefon prakticky nedají z ruky, a když mají na chvilku volno, tak spíš, než na pláž padnou vyčerpáním do postele. Zhruba tak vypadá práce delegátů podle Natálie Samkové, která tuto pozici zastávala sedm let. Nakonec se jí však rozhodla dát vale kvůli vysokému stresovému faktoru. O stereotypech i různých druzích klientů hovoří Samková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Před lety si uvědomil, že život má jen jeden. Dal vale ubíjející kancelářské práci a vyrazil do světa s jasným cílem: najít sám sebe. Po smyslu existence pátral třeba na Novém Zélandu či v Polynésii, pak ho ale láska k psům zavázala na mrazivé Špicberky, kde nějaký čas žil. Polární oblasti se mu dostaly pod kůži a do Arktidy, ale i Antarktidy se dodnes pravidelně vrací coby expediční průvodce. Blízkost divoké přírody je podle Jana Hvízdala opojná, a proto považuje za svou povinnost upozorňovat na důležitost její ochrany. O svých zkušenost z nejextrémnějších míst planety vypraví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V životě jí prakticky nic nechybělo. Měla dobře placenou práci, milující rodinu a často cestovala. Pak ale přišla tragédie, kterou nechce zažít žádný rodič – její jediný syn v necelých 21 letech zemřel. Zdrcena touto ztrátou se Petra Votavová obrátila k alkoholu i práškům, a aby alespoň částečně unikla černým myšlenkám, vypravila se během Vánoc na Réunion. Pobyt na odlehlém ostrově v Indickém oceánu jí pomohl víc, než sama čekala, a tak se do exotického ráje po mnoha úvahách nakonec přestěhovala. O tamním životě i vlastním znovuzrození vypráví v podcastu Slepá mapa.

Kouzlu Itálie propadnul už v 90. letech. Tehdy se kolem jejího pobřeží plavil na své milované čínské plachetnici Esperanze. I po návratu do Prahy to Petra Žáčka na jih Evropy stále táhlo, a tak se po mnoha úvahách nakonec rozhodl pro zásadní změnu. Sbalil svou ženu Lucii a společně se přestěhovali do Apulie na divoký poloostrov Gargano. Život na italském venkově českému páru vyhovuje, i když je v lecčem specifický a řídí se podle vlastních nepsaných pravidel. Nejen o nich vypráví Žáček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Mount Everest ji provázel prakticky celý život. Poprvé ho viděla asi v pěti letech v televizi, později se jí se železnou pravidelností připomínal ve formě nejrůznějších knih či fotek. V hlavě Moniky Benešové se tak začal rodit sen: jednoho dne se chtěla o výstup na nejvyšší horu světa pokusit. Loni v květnu se jí přání vyplnilo. Jelikož ale bohové Everestu nedávají nic zadarmo, připravili si pro Češku řadu výzev, které musela překonat, a kvůli nimž byla cesta na vrchol i zpátky dolů trnitá a bolavá. O svých zkušenostech i velké síle snů hovoří Benešová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Čínská kultura ji odjakživa fascinovala. Když se jí proto v roce 1997 naskytla příležitost odjet na roční stáž do Hongkongu, splnil se Ludmile Šimkové sen. Do města, které nikdy nespí, dorazila navíc jen krátce předtím, než ho Britové vrátili pod čínskou správu. Slavnostní atmosféru brzy vystřídal každodenní chaos, ve kterém se tehdy 27letá Češka musela rychle zorientovat. Kulturními rozdíly se však rozházet nenechala a vytvořila si s Hongkongem pouto, které trvá už takřka tři dekády. O svých zážitcích a zkušenostech vypráví Šimková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

S rodiči cestovali už od dětství. Když se o mnoho let později potkali na vysoké škole, spojila je právě touha objevovat svět. Navíc se spřátelili v době, kdy byly na vzestupu nízkonákladové letecké společnosti a zahraniční země se tak zpřístupnily jako nikdy předtím. Vyhledávání levných letenek se pro Jiřího Spolka a Miroslava Polacha stalo zálibou, díky které doslova za pár korun vyrazili na otočku třeba do Tokia nebo obchodní třídou na Havaj. O svých zážitcích vyprávějí čeští lovci letenek v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Měli klasický život jako řada jiných lidí. Dny jim naplňovala hlavně práce a na rodinné chvíle jim vyjma víkendů mnoho času nezbývalo. Když jim však ke dvěma starším synům přibyla ještě malá dvojčata, rozhodli se okovy rutiny rozbít a začali plánovat, jak by se mohli ze stereotypu vymanit. Odpovědí jim byl obytňák, ve kterém vyrazili na cestu po Evropě. Původně plánovaných několik měsíců se rychle přetavilo v celý rok, které Jan Rychtařík s manželkou a čtyřmi ratolestmi strávil průzkumem Rakouska, Itálie nebo Španělska. O svých zkušenostech hovoří Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Před lety dostal výpověď z práce. Jelikož mu zbývalo ještě 60 dní dovolené, rozhodl se prchnout z Česka a zamířit za dobrodružstvím do Tanzanie. Ta ho svojí syrovostí nadchla a byla mu také inspirací k otevření vlastní pražírny kávy. Mimo to však zažehla jeho vášeň pro černý kontinent, který od roku 2017 pravidelně navštěvuje. Nečekaných situací tu Daniel Lexa zažil mnoho – třeba na hranicích Senegalu a Gambie mu vyhrožovali samopalem, a nakonec skončil i v cele předběžného zadržení. O svých výpravách, pěstování kávy i chudobě hovoří Lexa v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Odstěhoval se přes polovinu planety a vypracoval se na vrchol. Klasický americký sen si však Michal Wasserbauer nesplnil v USA, ale v Indonésii, kam ho před 14 lety zlákal tamní pracovní trh a jeho možnosti. Roli ovšem sehrála i láska, prosperující byznys totiž vybudoval se svou dnešní manželkou. O životě v rušné Jakartě, mentalitě a pracovní morálce Indonésanů nebo environmentálních problémech hovoří Wasserbaeur v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako malý kluk holdoval cestopisným knihám. Rád si četl o výpravách do dalekých a málo probádaných koutů naší planety či o indiánech. Že je jednoho dne spatří na vlastní oči ho v období tuhé totality ani nenapadlo. Když se mu tak před 20 lety naskytla příležitost vyrazit k domorodcům na Novou Guineu, okamžitě ji chytil za pačesy. Od té doby navštívil Miroslav Haluza množství dalších kmenů v rovníkových pralesích, a to i s kamerou, aby mohl výpravy do neprostupných džunglí přiblížit dalším lidem. O svých expedicích vypráví český dobrodruh v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Pákistán bývá hojně démonizován. Že se tak mnohdy děje zcela zbytečně, tvrdí Dominika Staňková Chválová, která v zemi střídavě pobývá už dva a půl roku coby doprovod svého manžela diplomata. Ač se zprvu na výjezd do státu s nevalnou pověstí netvářila příliš nadšeně, barevnost a kontrasty Pákistánu se jí nakonec zaryly pod kůži. Jak ale sama tvrdí, bezpečnostní doporučení není radno podceňovat. O dalších zkušenostech i muslimském ženském světě vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Původně to měla být jen několikaměsíční návštěva. Dechberoucí krajina, klidnější životní tempo i kultura však Romanu Vondruškovou a jejího manžela natolik uchvátily, že se rozhodli usadit. Novým domovem se jim stal Island, konkrétně jeho divoký a méně turistický sever, kde žijí už osm let. Příroda a její projevy je přitom v zemi ohně a ledu dokážou odzbrojit i po tak dlouhé době. O vybuchujících sopkách, sněhových bouřích i islandském vztahu k nahotě vypráví Vondrušková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.