Generační konflikt

Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Pozvali jsme zástupkyně generace alfa, tři malé dámy: Sedmiletou Ellu a desetiletou Miladu a stejně mladou Emu. A poptali jsme se jak vidí svět. Co to je skibidi a brainrot? Proč správný "plyšák" musí být trochu roztomilý a trochu hnusný? Co jim vadí na starších a starých lidech? Dá se vydržet se stejně „starými" chlapci jako jsou ony? Co alkohol a proč se v kostele podává zrovna bílé víno? A má se říkat „Rusáci", nebo "Rusové"? Mladé dámy zkoušíme i ze slovníku generace boomerů a vedou si překvapivě dobře!

Six-seven! Kdo přijde do styku s mladými lidmi z generace alfa nemůže tento prazvláštní trend minout. Je všude, šíří se po celém světě. Deník New York Times k němu napsal článek, že pokud se chcete před mladým člověkem opravdu ztrapnit, tak se zkuste zeptat na význam fráze, která se opakuje ve školách jako zaklínadlo: „6 –7“. V podcastu Generační konflikt jsme se tomu pokusili přijít na kloub. Kde tenhle trend vznikl a neznamená přece jen něco, i když vlastně nic neznamená? Co takové trendy říkají o té úplně nejmladší globální generaci, které už nerozumí ani generace Z? V aktuálním dílu našeho podcastu samozřejmě nechybí ani generační slovníčky a třeba se i dozvíte, co se stane, když mladému člověku pustíte televizní reklamu z devadesátých let.

Tenhle díl Generačního konfliktu je o nevěrách a rozchodech. Pozvali jsme psychologa a párového poradce Petra Kačenu, aby vysvětlil, co mají generace v tomto směru společného a v čem se naopak liší. V základu by se dalo říci, že pro generaci Z je typická větší otevřenost než pro boomery. Ale to není zdaleka jediný rozdíl. Bavíme se i o tom, jak se mění frekvence a způsoby odhalování nevěry či jak se proměňuje „partnerský trh“. Plus probíráme některé, pro nás starší poněkud bizarní trendy. Věděli jste například, že momentálně se mezi dívkami z generace Z řeší, jestli není trapné na sociálních sítích dávat najevo, že mají kluka?

Ve veřejném prostoru v poslední době hodně rezonují výroky, že by mladí lidé klidně mohli dosáhnout na byt, kdyby si každý den odpustili drahé kafíčko. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali mladého (třiatřicetiletého) byznysmena Marka Cifra, který na sociálních sítích vystupuje pod nickem "nákupčí nemovitostí" a mimo jiné pomáhá lidem dostat se k rozumnému bydlení, aby nám vysvětlil, jak to je ve skutečnosti. Pro "realitní roztleskávače" věru moc pochopení nemá, mohou podle něj mladým lidem zásadně uškodit. Přehledně také vysvětluje jaké zásadní problémy česká trh s nemovitostmi má, kdy má nebo spíše kdy nemá smysl pořídit si investiční nemovitost, nebo jak se na celé tristní situaci z jeho pohledu podepsala boomerská generace. Samozřejmě nechybí ani generační slovníčky, tentokrát na téma bydlení. Věřili byste, vy starší, že mladá generace nemá tušení, co to bylo OPBH?

Stáří nepatří mezi nejpopulárnější životní období. Skoro každý si přeje zůstat co nejdéle mladý. V Generačním konfliktu jsme se na to pokusili podívat z druhé strany. Pozvali jsme socioložku, která se zabývá stárnutím, Jaroslavu Hasmanovou Marhánkovou. Tvrdí, že stáří je privilegium a může být krásné. A má na to data! o je tedy podmínkou pro to, aby pozdější období života bylo fajn? Poslechněte si a jako bonus probereme i spoustu dalších věcí – třeba jak se mění role prarodičů v současných rodinách. Ano, máte pravdu – babičky už nejsou, co bývaly. A nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, ve kterých tentokrát boomerská část autorské dvojice naprosto vyhořela.

Psycholog Tomáš Vašák patří do boomerské generace, ale uznává, že mladí lidé to mají s rozhodováním těžší. Může za to podle něj množství alternativ a podnětů, které je na jednu stranu inspirativní, ale může být také psychicky zničující. S Tomášem Vašákem probíráme vliv sociálních sítí na mentální zdraví, podíl AI na perspektivním „zblbutí“ lidstva a hlavně strategie, jak se v různém věku a v různých životních situacích správně rozhodovat. Je možné se to naučit! A samozřejmě nechybí ani naše tradiční generační slovníčky.

V tomhle dílu Generačního konfliktu probíráme odlišné generační přístupy k práci. Zatímco přelétavá generace Z se všemožně "mstí" firmám třeba i tím, že nanastoupí po úspěšném pohovoru, starší se ne a ne hnout z místa, kde už vyseděli důlek. Co všechno se kolem toho děje? Jaká je budoucnost práce? Jak se liší první brigády dnes a před 40 lety? O tom všem se bavíme s naší expertkou na pracovní trh Kristýnou Matějkovou. A zabrousíme i do oblasti on-line "tvorby". Víte jak je to skutečnosti třeba s tím, kolik se dá vydělat na OnlyFans? Neuvěříte, za jak málo některá děvčata vystavují sama sebe. Samozřejmě nechybí generační slovníčky týkající se tentokrát hlavně práce.

Světem se šíří protesty mladých lidí z generace Z a my jsme se na ně v podcastu Generační konflikt podívali podrobněji. Lidé, kteří protestovali v Nepálu proti cenzuře, a ti, kteří demonstrovali v Praze proti ovládnutí ministerstva životního prostředí Motoristy, totiž mají něco společného – vadí jim, že politické reprezentace poněkud kašlou na budoucnost. Co z toho všeho může nakonec pojít? To ale není jediné téma. Začneme bezradností starší generace nad technologiemi a generačními proměnami debat o sexu a erotice. Víte třeba, vy starší, co to je „body count?“Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Jak se žije druhé generaci Vietnamců v Česku? Jsou to více čeští Vietnamci, nebo vietnamští Češi? V čem jsou jiní než jejich rodiče kromě toho, že umí dokonale česky? S novinářem Viet Tranem, který je členem spolku mladých Vietnamců s názvem Viet Up, probíráme v aktuálním dílu Generačního konfliktu i mnoho dalších věcí. Třeba co to je a jak vypadá tradiční vietnamský rodinný „křížový výslech“ nebo proč to mají v emancipaci od rodičů těžší vietnamské dívky než chlapci. No a ptáme se také, jestli se Vietnamci v pražské Sapě na Andreje Babiše usmívali upřímně, nebo zda je za tím něco jiného. Odpověď je docela překvapivá. Poslechněte si!

Do sněmovny se letos ve volbách dostal rekordní počet mladých lidí, což leckoho ze starších irituje. Například konzervativní influencer Tesárek, vystupující pod přezdívkou Bratříček, napsal na síti X: „Ty vole, sedí tam týpka, co si ani neumí zavázat tkaničky, čtyři roky dokonalýho mememateriálu!“ Dotyčnou „týpku“, jedenadvacetiletou studentku práv Julii Smejkalovou, která uspěla za STAN, jsme pozvali do Generačního konfliktu. A Tesárka odpálkovala s nekompromisní elegancí: „Jestli si neuměl v jedenadvaceti zavázat tkaničky, je to jeho problém.“S Julií Smejkalovou probíráme to, jak by se měl prezentovat politik na sociálních sítích, nebo třeba slepé skvrny starší generace politiků, kterými jsou podle ní školství a péče o duševní zdraví, a způsoby, jakými chce politiku změnit. Jak se dívá na politiku devadesátých let? Co si myslí o Andreji Babišovi nebo třeba o Miroslavu Kalouskovi? A bude se ve sněmovně mluvit jazykem generace Z? Nejmladší poslankyni zkoušíme i z reálií starších dob Poslanecké sněmovny a nevede si špatně!Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Historik Jaromír Mrňka vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zajímavý předmět. Jmenuje se Okay Boomer – koncept generací a zlomové okamžiky dějin 20. století. Pozvali jsme ho do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, jak vůbec vznikají generace. Ono totiž nejde jen o věk, ale hlavně o společnou zkušenost. I proto je český boomer o něco mladší než boomer americký a definuje ho ze všeho nejvíc zkušenost revoluce v roce 1989.V podcastu probíráme také stále rychlejší proměny zkušeností související s technologiemi, a tedy i stále rychlejší střídání generací. Jaký to má vliv na společnost? Nerozpadne se zcela nutně na kusy? Dojde i na koncept „generační pomsty“ a samozřejmě nechybí ani generační slovníčky.Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Studentské volby přinesly několik šokujících zjištění. Mladí lidé od 15 let na zúčastněných školách volili úplně opačně, než bude nejspíše za necelé dva týdny volit celek populace. Suverénně u nich vyhrály strany současné vládní koalice. S výsledky kolem dvaceti procent se za sebou seřadilo Spolu, Piráti a STAN. Dvanáct procent získali Motoristé. Naopak strany, které za dva týdny patrně vytvoří vítězný blok a ovládnou Česko, zcela propadly. Babišovo ANO bylo pod deseti procenty a SPD se Stačilo! nedosáhly ani na tři procenta.V podcastu Generační konflikt rozebíráme, proč si studenti o politice myslí to, co si myslí, a proč u nich populisté zcela propadají. Zabýváme se ale také tím, co je důvodem totálně rozdílných politických postojů gymnazistů a učňů a jakou budoucnost mladí lidé vlastně chtějí. To vše se šéfem projektu Jeden svět na školách Karlem Strachotou a studentkou Adinou Frantzen, která organizovala studentské volby na pražském Gymnáziu Jana Patočky.

Tenhle díl Generačního konfliktu je o válce uvnitř mladé generace. O válce chlapců proti dívkám. Co přitahuje mladé chlapce k takovým vzorům, jako je Andrew Tate, které hlásají nenávist k ženám? Jak se na tom projevuje to, že jednoduše nemohou sehnat partnerku a jsou ještě dlouho po dvacítce panici? Jak je vlastně možné, že v mladé generaci je sexu ve srovnání s generacemi předešlými tak málo? A co z toho všeho pojde? Na tyto otázky se pokoušíme odpovědět společně s autorem knihy „O hvězdách víš hovno“ Petrem Hanelem, který se tématem manosféry, incelů a vším, co to tomu patří, zabývá.

Ekonom, filosof a šéf knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček je proslulý originálním pohledem na svět. Nezklamal ani když jsme ho pozvali do Generačního konfliktu. Vyslovit teorii, že za snahou mnoha mladých lidí změnit si pohlaví může být pokus o společenský protest, navrhl, abychom v Praze postavili sochu velkému NIC a prohlásil, že proti popularitě misogyna Andrew Tatea lze postavit jako atraktivní a pozitivní vzor osobnost Václava Havla. Bylo toho samozřejmě mnohem víc, třeba zamyšlení, proč se pořád všechny generace, ať už pozitivně nebo negativně vztahují k "devadesátkám", zatímco po "nultých" a "desátých" letech neštěkne ani pes. Nebo spor o to, jestli za historickou ignoranci mladých lidí může generace boomerů, nebo jejich vlastní nezájem. Samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky, které Tomáš Sedláček originálně glosuje. Víte třeba, co ve světě mladých znamená zkratka IRL?

Tenhle díl Generačního konfliktu je o zásadní generační zkušenosti českých boomerů – životě v době reálného socialismu. Pozvali jsme novináře a spisovatele Lukáše Havlase, autora nové knihy „K práci a obraně připraven“, abychom zjistili, jestli je zkušenost s dobou nesvobody, nedostatku, absurdity a pokrytectví alespoň trochu přenositelná na mladou generaci. A došli jsme ke zjištění, že by paměť potřebovali osvěžit hlavně někteří z těch, kdo tuto dobu zažili a nyní si ji idealizují. Vedle mrazivě legračních historek a jejich zobecnění nechybí samozřejmě ani slovníček socialistických reálií v konfrontaci se slovníkem dnešní generace Z.

Vy si berete práci i na dovolenou, proč to proboha děláte?! Tuhle otázku slýchají často boomeři od lidí z generace Z. V tomhle dílu Generačního konfliktu se Petr Honzejk pokusil Veronice Capákové vysvětlit, proč to jeho generace dělá. Má to podle něj něco společného se základní generační zkušeností přechodu ze socialismu, kde lidé předstírali, že pracují, a stát předstíral, že je za to platí, ke společnosti, kde práce začala dávat smysl a dalo se skrze ni dobrat majetku, postavení i pocitu naplnění.Generační debata o práci a odpočinku, se kterým mají upřímně řečeno problém i mladí, a to proto, že nedokážou slézt ze sociálních sítí, je docela ostrá. Data k ní dodává Kristýna Matějková, která pracovní návyky a všechno, co s nimi souvisí, odborně sleduje. Nechybí samozřejmě ani tradiční generační slovníčky. Víte třeba, vy starší, co znamená v jazyce generace Z „post-holiday blues“?

Tenhle díl Generačního konfliktu je o smrti. Bojí se umírání a smrti víc mladí, nebo starší lidé? Jak se mění v Česku vnímání vlastního konce? Jaké jsou „trendy“ v truchlení a co k tomu říká umělá inteligence? A k čemu je černý humor? O tom všem si povídáme s Anastasijí Kriušenko, novinářkou, která o smrti píše a tvoří na Instagramu a Facebooku na profilu Tojesmt. Ani tentokrát nechybí generační slovníčky. Napadlo by vás starší, že mladí vůbec netuší, co to je krchov?

Tenhle díl Generačního konfliktu je řekněme vzdělávací. Probíráme aktuální trendy ve „smajlících“, či lépe řečeno emoji. Věděli jste třeba, že když pošlete na konci věty standardní emoji :), vyjadřujete tím podle mladých utrpení? Víte, co znamená kukuřice, třešně či tři kapky (ano, všechno je lehce košilaté)? Nebo víte, že ve světě generace Z je v podstatě nemožné napsat za větou tečku, protože jde de facto o urážku či agresi? Všechno vám plasticky vysvětlí Veronika Capáková. V druhé části probereme vážnější téma: Je hnutí ANO opravdu stranou pro důchodce? Jak reagují mladí lidé na mítincích na Andreje Babiše? Vše na základě osobních zkušenosti! Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky. Napadlo by třeba vás starší, že mladí už netuší, co to byl Artěk?

Tenhle díl Generačního konfliktu je o práci. Tedy o tom, jak na sebe ve firmách narážejí různé zájmy generací, protože, ač je to divné, každá z generací chce od práce něco jiného. Pozvali jsme experta, šéfa společnosti Randstat Česká republika, která se specializuje na HR poradenství, Martina Jánského. Jeho firma provedla průzkum, kterého se zúčastnilo přes 4000 zaměstnanců. Odhalil zásadní rozdíl mezi generací Z a staršími. Generace Z podle něj klade větší důraz na příjemnou pracovní atmosféru než na výši mzdy. Co to je ta „příjemná atmosféra“? Nelžou mladí trochu? Co mají úplně jinak než boomeři? Jak to udělat, aby spolu generace ve firmách vyšly? V podcastu samozřejmě ani tentokrát nechybí generační slovníček. Víte třeba, vy mladší, co to znamená „hákovat“ a co jsou „háky“?

Tenhle díl Generačního konfliktu je o snaze zbohatnout. Vlastně tedy o tom, jak to nedělat. Pozvali jsme influencera Jana Špaňhela, který vystupuje pod přezdívkou Tisícikoruna a odhaluje na Instagramu, TikToku a YouTube metody, kterými se různí podvodníci pokoušejí, často úspěšně, tahat z mladých lidí peníze. Je to překvapující, ale funguje jim to podobně jako různým „prodavačům hrnců“ u dezorientovaných důchodců. Kromě neuvěřitelných historek, svědčících o tom, že naivita a bezohledná chamtivost patří mezi dokonale mezigenerační fenomény, si můžete poslechnout i to, jak z první tisícovky reálně a bezpečně udělat sto tisíc. Proto si ostatně dvaadvacetiletý Jan Špaňhel říká Tisícikoruna. V podcastu ale dojde i na takřka klausovskou debatu, jestli jsou velká prsa pravicová. A nechybí samozřejmě generační slovníčky. Myslíte třeba, že generace Z zvyklá na euro ví, jakými měnami se platilo ještě nedávno v našem okolí? Vyzkoušeli jsme to a dopadlo to... no poslechněte si!

Tenhle díl Generačního konfliktu se poněkud zvrhl. Veronika odmítla seriózní debatu o generačních přístupech k alkoholu, protože nechtěla poslouchat Petrovy sudetské historky. A tak neplánovaně došlo na aktuální záležitosti. Třeba na generační proměny posuzování nevěry na pozadí globálního hitu – tedy nevěrníků přichycených kamerou na koncertu kapely Coldplay. A na trendy, skrze které si dělá mladá generace legraci ze starších, přičemž někdy má i pravdu. Samozřejmě nechyběly ani generační slovníčky. Víte třeba – vy mladší – jaký koktejl se skrývá pod rozkošným názvem "žabí hlen"?

Když si do Generačního konfliktu pozvete boomera, tak předpokládáte, že bude hájit svou generaci se vším všudy, včetně jejích mýtů a představ o světě. U programátora, blogera, publicisty a komentátora Martina Malého to tak úplně nevyšlo. Vydatně naložil vlastní generaci padesátníků, která podle něj může dokonce i za rozměklost generace Z. S Martinem Malým, který vystupuje pod přezdívkou Artur Dent, jsme samozřejmě probrali třeba i generační proměny vztahu ke sci-fi, čímž není míněn jen legendární Stopařův průvodce po Galaxii. Jako bonus tentokrát kromě generačních slovníčků také reálný recept na pangalaktický megacloumák, což je nejsilnější drink v celém známém vesmíru.

Dvaadvacetiletá Rozárie Haškovcová se dostala do veřejného povědomí, když v živém vysílání České televize klidně, ale razantně upozornila expremiéra Mirka Topolánka, aby ji neoslovoval povýšenecky „Rozárko“. My jsme ji pozvali do Generačního konfliktu nejen proto, aby nám řekla, co schytávají mladé ženy, které se pokoušejí promlouvat do veřejných záležitostí, od starších chlapů. Ale hlavně, aby vysvětlila, jak to má vlastně mladá generace s ochranou životního prostředí. Řeč je o tom, kdo to je vlastně greenfluencer/ka, o klimatické úzkosti, osobní odpovědnosti, létání letadlem a o tom, co je podle ní pro ochranu klimatu skutečně podstatné. Každý si asi poslechne Rozárii Haškovcovou, která vystupuje na sociálních sítích pod přezdívkou „shluk buněk“, z jiných důvodů. Ale všechny stojí za to.

Tenhle díl Generačního konfliktu je o tom, jak se žije mladým Romům a Romkám z generace Z . V Česku je zhruba čtvrt milionu Romů, kteří často čelí diskriminaci. Letošní maturantka, devatenáctiletá Sára Tatayová musela třeba třikrát vyměnit školu. Jak vidí své šance v ne zcela přátelsky naladěném Česku? Spolu s ní jsme pozvali třiadvacetiletého Kristiana Szinaie, který je zároveň manažerem komunikace neziskovky ROMEA. Bavíme se o tom, co musí mladý Rom nebo Romka překonat, aby měl šanci na úspěch, o rozdílech ve výchově v romských a českých rodinách, o tom, jestli je starší generace Čechů rasističtější než mladší, ale třeba i o seriálu Most.

Nebudete tomu věřit, ale fakt jsem rodinej typ, říká nejpopulárnější současný písničkář Jan Pokorný alias Pokáč. V Generačním konfliktu se s ním bavíme o tom, o tom co si bere od vlastních malých dětí, jak se to projevuje v jeho tvorbě, která se posunula od songů jako "Porno" k "Ovcím na pohovce" nebo o tom jak plánuje s dětskou show vyprodat O2 arénu. Řeč je i o rozdávání milionů, o tom, proč už nevysvětluje, co chtěl říci svými texty, či o tom, co mu jako mileniálovi přijde ujeté na generaci Z.